Zpět na blog
Zamyšlení20 min čtení

Kód je dneska levný. Software ne. Kdy se vyplatí vibekódit místo SaaSu

Vibe coding svádí k tomu zrušit předplatné a naprogramovat si nástroj sám. Tady je rozhodovací rámec — od ROI přes hosting a zálohy až po často opomíjenou mentální zátěž.

Autor: Filip Oborník

Vibe codingAgentic engineeringROI
Preferujete video? Pusťte si záznam stejného obsahu.

Tento článek vznikl s pomocí AI z transkriptu výše uvedeného videa. Pro maximální přesnost se podívejte na video, případně si rozbalte plný transkript níže.

Zobrazit celý transkript videa

Krásný den, vítejte u dalšího dílu podcastu Coffee Break s Filipem. Doufám, že pijete taky něco dobrého, já tady mám opět kávu. A dnešním tématem je, jestli se v době vapecodingu vůbec vyplatí ještě kupovat si různý sasový služby. To znamená platit si předplatný služeb, jako je Trello na Tudulisty, Fakturoid nebo Fakturoid na Faktury a jako další takovýhle systémy.

Zkrátka, Jestli díky tomu pokroku ve wipecodingu a agentic engineeringu, tak vlastně, jestli si nevyplatí si všechno tohleto naprogramovat sami a ušetřit tak měsíční náklady. Díky tomu, jak se wipecoding posunul a obecně i ten agentic engineering, tak já si trufnu tvrdit jednu věc. Kód je dneska levnej. To se nebavím o architektuře, nebavím se o hostingu, bezpečnosti, škálovatelnosti a dalších věcech.

Ale ten kód samotný, ty řádky kódů, který dřív museli psát velmi draze placení programátoři, tak tohle to vytvořit dneska je levný. Neřeším architekturu. Ještě jednou říkám, to za mě je jiný dílek té skládačky. No a tím, že pomocí vapecodingu jsme dnes vlastně schopni velice jednoduše vytvořit nějaký software, který je jednoduchý nebo i trošku komplexnější, tak často vyvstává ta otázka, tak já si všechno udělám sám.

A já se před nedávním stál před podobným rozhodnutím, jestli si prodloužit předplatný fakturojdu, což je fakturační nástroj, který používám, a nebo jestli si na vapecoding vlastní. A chvilku jsem měl to nutkání, jo, hned se to na vapecoding, to bude jako jednoduchý, Ale pak jsem si vlastně poodsoupil a řekl jsem si, ne, tohle je takovej ten pocit, že já můžu všechno a tím pádem bych mohl udělat i tohle. A technicky za to není to nic složitýho, jako technicky vytvořit takovýhle software je extrémně jednoduchý. Nicméně, když jsem si spočítal ty náklady, a opravdu jsem se na to sednul bez toho načení, že si to můžu vytvořit sám s AI, spočítal jsem si náklady, když to je nějakých dva a půl tisíce ročně, tak to znamená, že měsíčně mi to vychází ani ne dvě stovky, nebo kolem dvou stovek, a to znamená, že abych, aby se mi vyplatilo tady ten nástroj nahradit, tak bych nad tím musel strávit prostě hodinu, maximálně dvě.

a už tu chvíli bych měl návratnost za rok. Ve chvíli, kdy na tom starávám 3, 4, 5 hodin, tak už se mi to vlastně nevyplatí. A to je podle mě jako zásadní věc, kterou si člověk musí uvědomit, ten return of investment, ROI. To znamená, že než si něco navypkoudím, tak se vlastně jako zamyslet, jestli mi to přinese ten finanční vlastně jako výsledek kvalitní.

A to je úplně ta jako základní poučka, Ve chvíli, kdy si spočítám, že to dokážu naprogramovat dřív, než bych v nějaký dohledný době zaplatil za ten pronájem, tak se to může vyplatit. Říkám může, protože pokud si řekneme, že v této rovnici už nevyloučíme, a často já v této rovnici už vyloučím to, že si to budu wipekoudit, tak pokud si řeknu, ne, vyplatí se mi to, půjdu si to na wipekoudit, tak ale za mě je tam ještě jako dalších několik rozhodovacích pilířů. Ten důvod je takovej, že software je prostě skládačka. Software není jenom ten kód.

Nemůžete se na něj dívat tak, že ten software vlastně naprogramuji, je hotovej, teď ho tady někde odložím a už se o něm nemusím starat. Jasně u nějakých drobných automatizací desktopových APK to tak může fungovat, Nicméně pokud budete mít nějakou webovou apku, to znamená, že třeba řekněme, chtěl bych nahradit ten fakturovit a chtěl bych vlastně jako faktury si ukládat do klaudu, tak už tam potřebuju nějaký hosting. Hosting rovná se, že se o to já nebo někdo musím starát. A nebo už někomu musím platit za to, aby mi to hostoval.

A teď jako můžu platit levně, což je nějaká VPSka, ale tam se o to musím starat já, nebo trošku dráž a už se o to stará jako by někdo jinej, ale už ty náklady se začínají pomalu jako sčítat a už to není jenom o tom, že neplatím tady ten SAS, ale vlastně platím něco jiného místo toho. Potom, když si řekneme super, o hosting, tak buď to se nás netýká, nebo se týká, tak pořád tam ještě hrajou roli delší prvky. Delší to je databáze. To znamená, potřebuji ty data někde ukládat asi.

Super, lovable má superbase, potom různý hostingy, můžete si nasadit prakticky cokoliv. Je to na vás. Ukládání dat. Vyřešit ukládání daty je velice jednoduché.

Další věc je, že pokud už tam máte nějaký citlivý data, což faktury jsou, nechcete je pak hledat někde všude možně, tak je fajn, aby se to buďto ukládalo na nějaké velice bezpečné úložiště, například Google disk, kde si budete dělat nějaké zálohy, a nebo, teď jsem si to trošku vykradl, budete dělat ty zálohy. To znamená, potřebujete mít nějaký systém, který řeší zálohování databáze. Pokud by se cokoliv stalo, vy byste o ty data přišli tak, abyste je mohli obnovit. Delší díl tý skládačky, co tvoří ten software jako celek, ale zase není to nic strašného.

Dá se zálohy dneska dělat jako velice jednoduše, ale nějaké služby si za to učtou nějaké peníze a nějaké služby to třeba nechávají zadarmo, ale vy si pak musíte jako namyslet to flow, jak to celý budete dělat. Takže zase nějaký malej finanční nebo časová investice tam do toho prostě padne. Další věcí jsou bezpečnost. To znamená, vy chcete jako řešit, aby to bylo bezpečný, aby se vám tam někdo nenaboural, takže pokud zase to není nějaká desktopová aplikace, tak to chcete mít nějak zabezpečený.

Chcete prostě to jako ošetřit tak, aby ty data neunikla a nikdo se nedostal dovnitř. To znamená, že zase není to nic jako zásadního, takovýchto jednoduchých softwarů to zase jako nespočívá v něčem tak strašným, můžete použít různý autentizační služby, to znamená, abyste vlastně jako založili třeba ten uživatelský půčet a řídili přístupy, můžete v Supabase, už to má přímo integrovaný, což zase to není složitý, ale Je tam nějaký zase malý overhead, který to přináší. No a pak dvě velké věci. První, tak jsou opravy chyb.

To znamená, vy ten software na Vape koudíte, připravíte, ale zjistíte, že vám tam něco jako nefunguje správně, nebo se něco někam špatně zapíše. Vy, nebo samozřejmě v kombinaci s AI agentem, to musíte jít, musíte to opravit, musíte vydat novou verzii a řešit tady jisty sarandičky. A zároveň někdy třeba vy nebo vaši lidi zjistí, že by tam chtěli nějaký nový funkce. A ten váš Wipecoded projekt najednou začne růst na síle.

Jasně? Tady s to souhlasím, že je takovej polovičatej argument, protože zas když si koupíte nějaký SaaS, tak to máte jako krabicový řešení a byť váš tým chce nějaký rozšíření, tak ho prostě nedostane, nebo si musíte počkat. Takže tady to je tak jako polovičatej argument. Nicméně to, co se snažím říct, je, že když si koupíte SAS, tak někdo mentálně za vás řeší tady ten problém těch vylepšení a zlepšování toho produktu.

A nejste to vy, kdo se tomu musí věnovat. To je za mě, když to celé vlastně schrnu, tady těch několik důvodů a určitě jich tam je víc, tohle jsou takový ty hlavní, co mi napadly, takže to celé schrnu, tak jedna věc jsou peníze, jestli se vám to vyplatí finančně, ale druhá věc je, jestli se vám to vyplatí i časové, protože nelze to počítat jenom tak, že já do toho dám x, y hodin, ale to znamená, že já jsem těch x, y hodin nemohl věnovat do vývoje něčeho jiného, nebo práce na tom svém biznesu, to znamená, že nejenom, že je tam vlastně náklad toho mýho času, ale je tam ještě ušlej zisk toho, že já jsem vlastně se nevěnoval tomu, čemu bych potřeboval. No a třetí věc, a vlastně paradoxně blbě vyčíslitelná, ale za mě jako taková nejvíc důležitá, tak je takzvaný mentální, a teď mi vypadlo za slovo, no prostě zkrátka mentální zátěž. Já Záleží, jak to máte vy.

Každý má tu hranici někde jindé. Ale já v rámci svýho biznesu těch věcí řeším jako bambilion. A už tak z toho mám někdy hlavu jak balón, nevím, kam dřív skočit. A ve chvíli, kdy k tomu si přibydete ještě nějakej hloupej software na vystavání faktur, nebo já jsem si udělal software na timetracking, aby lidi, který vlastně třeba vydělají střih nebo podobně, tak se tam mohli vykazovat hodiny, A zase, když se na to zpětně podívám, ano, byl to super projektík na wipecoding, užil jsem si to, ale když se na to zpětně podívám, tak to nebyla u Tonya Warfitt investice, mohli jsme používat nějaký zdarma tooly, protože v tom ražení, kterým já to potřebuji, tak jsme se vešli do zdarma plánu.

Ale stalo se stalo, už to funguje, ale zkrátka tím chci říct, že ta mentální zátěž, že za to musíte níž tu odpovědnost a myslet na to, tak ta vám nepomáhá a já si myslím, Byť třeba na to budete mít čas nebo i finance, tak ještě je dobrý zvážit tady to, protože... Já třeba u sebe vnímám, že já bych tam každej den vyškrábal nějakou tu hodinku navíc, ale mentálně už to nezvládnu. Už prostě jsem tak jako unavenej, protože i ta pováha celý té práce se extrémně jako změnila. Vy, nebo aspoň já to tak mám, že často jako řeším věci s AI agentama, to znamená, že jako já jsem ten, kdo rozhoduje, já jsem ten, kdo jako musí dělat ty důležitý architektonický návrhy, přemejšlet nad tím s tom jako bigger picture, Ale pak to exekutovu udělá ten agent, ale tyhle ty náročně, nebo kognitivně náročné úkoly, tak vlastně mě vyčerpávají.

A tím pádem já si nechci přidávat další tu kognitivní zátěž, která mi to stěžuje. Takže to je vlastně taková moje argumentace, proč byť vibecoding umožňuje tvořit si spoustu věcí, tak nemusí být vždy dobrá volba. Nicméně tohle neznamená, že vlastně To vždycky tak musí bejt, protože to, proč já si platím za SAS, je teda, že někdo zřeší tu údržbu a zálohy za mě, někdo mentálně věnuje svojí energie zlepšování toho produktu a já to nemusím mentálně řešit a prostě kupuju si zpátky tu svoji mentální kapacitu. No ale samozřejmě existují situace, kdy ten wipecoding a vlastní řešení dává obrovský smysl.

Tak prvně jasný, žádnej SASový produkt vám nedokáže nabídnout tu flexibilitu, kterou potřebujete, A pokud ty věci jsou součástí, ten core, to hlavní toho vašeho biznisu, a ta optimalizace těch workflows vám přinese obrovskou návratovost, spokojenost těch lidí, efektivitu, tak to může dávat smysl. I za předpokladu toho všeho, co jsme si řekli. Takže vždycky je potřeba zvážit, jak velkou hodnotu to má. Pokud je to core věc toho biznisu, tak to dává smysl.

Pokud je to nějaká fakturace, Troufnu si tvrdit, to není core věc žádného biznesu. Byť, každý biznes potřebuje vyfakturovat, ale je to jenom to nutné zlovy. Potřebujete získat ty zákazníky, odvést práci a pak to vyfakturovat, to už je jenom formalita. Tak proto jsem to uváděl jako příklad SASu, který si myslím, že se třeba nevyplatí nahrazovat.

Ano, pokud tam budete mít obrovský náklady a nebude vám to dostačovat, může to být jiná pohádka. Další věc je, jestli je dobrý si položit otázku, jestli to chcete do budoucna vylepšovat. To znamená, jestli máte velké představy, jak ten software upravovat, aby sloužil vám, tak zase může být velice dobrá volba se do toho pustit. Protože zase, vracíme se k tomu, je to prostě core business a dává smysl ten software si pro to jako připravovat, ohýbat.

A vlastně pokud třeba, nevím, vymyslím si, že ty všechny asi nejsou AI ready a vy ve svým workflow zapojete AI a vnímáte, že ten největší botelnek, to úzký hrdlo je vlastně ten software, který vy si od někoho pronajímáte, tak zase nějakej wipecoded, buď to prototyp nebo už celý řešení, může pomoct. No a další, takový jako vlastně důležitý argument, byť je takový takový strašně abstraktní, je, chcete se víc ponořit do AI agentního vývoje, chcete vlastně bejt na tý cutting edge technologii. Vysvětlím. Ten důvod je takovej, že Já si myslím, že ta největší síla umělý inteligence je dneska vidět primárně v programování, v těch AI agentech.

A tyhle nástroje pro programátory jsou fakt na té nejvyšší úrovni, když to porovnám s těma všema dalšíma odvětvíma. Dává to smysl, ty firmy, které to vyvíjají, tak tam mají programátory, to znamená, že jim se mnohem lépe optimalizuje jejich práce, zároveň programy dají se testovat, je tam nějaký poměrně deterministický výsledek. To znamená, že vy to můžete vlastně jako takhle připravit. Takže když to shrnem, tak za mě ten vlastně jako custom vývoj nebo respekty jako vapecoding nějakého nástroje, tak pokud je to jako něco jednoduchého, nebo je to jako jednorázová věc, zároveň se na tom třeba člověk chce něco naučit, chce si jako vyzkoušet ten vapecoding, tak to může být super cesta.

Pokud je to jenom nějaká třeba vizualizace dát, interpretace dát, opět to může být jako velice zajímavý, kdy zkrátka jako řešíte jenom ten frontend. Ve chvíli, kdy člověk začíná řešit něco komplexnějšího, tak se vyplatí zvážit ten framework, který jsem zmiňoval. Zkrátka úplně to základní je to ROI, return on investment, jestli se nám to finančně vyplatí. A je potřeba zahrnout nejenom ten čistý čas toho vývoje, že to na vibe kódím, ale zároveň platí i takovéto zlaté pravidlo 80-20, že 80 Toho softwaru na Vape koudím za 20 času a zbylejich 80 času pak věnuju těm dalším 20 na doladění toho softwaru.

To znamená, že i s tímhle je potřeba počítat, že to pravděpodobně bude trvat díl, než si člověk myslí. A další věc je počítat s tou zátěží, ať už jako pracovní, musím to udržovat, musím platit nějaké náklady, jako je hosting, musím zálohovat databázy, opravovat chyby, přidávat případně nový funkce, no a zároveň taky s tou mentální zátěží. To znamená, že budu na to myslet. A pokud to prostě není ten core business a nepřináší to tu nutně, velkou přidanou hodnotu, jakože to přizpůsobení toho systému na míru tak vlastně jako nepřináší to hlavní, a je to třeba právě ta fakturace, která je prostě jenom takový jako nutný zlo, tak tam si myslím, že se prostě jako nevyplatí řešit nějaký custom řešení.

Zároveň je dobrý mít na paměti, že jako wipecoded apky, když to čistě wipecodím, ale nemám ten jako technický přesáh, tak často ta architektura, to, jak to funguje, tak se počase začne trošku zhoršovat, protože to není úplně kvalitní. Takže tam se za mě vyplatí nad tím přemýšlet, že pokud ten systém nemá velký potenciál růst, Můžu si ho na Vape kodit, nebo je to jenom ten front-end, nějaká ta vizualizace těch dat, ale pokud tam ten potenciál je, tak třeba udělat si nějakej prototyp, nějakej proof-of-concept nebo jednoduchý nástroj, ale potom to třeba předat dál ke custom vývoji. Zase pomocí AI, agetic engineeringů nemusí to být nutně jenom nějaká zakázková firma, ale už je tam potřeba řešit trošku tu architekturu. Zároveň takový ještě tip, co mě napadl, když si člověk dělá nějaký custom řešení, tak je za mě dobrý to dělat jako malý jednorázový nezávislý aplikace, protože je mnohem, byť je to vlastně jako těžší noudržbu, musím hostovat víc věcí najednou, musím se starat o víc věcí, tak ale vlastně jako nemusím řešit nějakou větší architekturu s tím coding agentem.

A to je základní kámen úrazu pro netechnický lidi, protože je podle mě jednodušší víckrát naklikat, spustit ty aplikace, přepínat se mezi projektama. Bytě je to jako trava, ale je to jednodušší udržovat z pohledu architektury a škálovatelnosti než nějaký větší software, protože tam pak se dostávají různé chyby, nepředvídatelné atd. A je to zkrátka trošku problém. Takže tím jsem vůbec nechtěl tímhle dílem hanit jako wipecoding, nebo odrazovat od toho, aby se člověk zkoušel nebo používal.

To zkoušení podle mě dává smysl. Vizualizace dát, nějaký jednoduchý interní nástroj, landing page ve webi, to podle mě nemá smysl dělat jako jinak. ale jenom jsem chtěl ukázat, že byť člověk nabide dojmu, že velice rychle si vyšvihne fakturační systém, tak je vlastně otázka, pokud to není zatím účelem toho vzdělání, že si s tím chce pohrát, tak jestli se to prostě vyplatí, protože opravdu ty všechny aspekty. tak je mnohem víc, než jenom ten vývoj toho kódu a ta mentální zátěž je podle mě to největší, co to pak přidává, protože člověk řeší na jednou víc projektů, byť by nemusel, protože to není součást toho hlavního biznesu.

Dejte mi vědět do komentáře nebo do Discord community, co si o tom myslíte, jak tohle vy vnímáte, jestli se mnou souhlasíte, nebo třeba byste ten wipecoding použili i na bíc pokročilejší věci, nebo bíc ho zapojovali. Já si myslím, tohle to platí teďka, v březnu 2026, jak to bude za rok. Je možný, že to bude úplně jinak. Já si netroufám odhadovat, jak to bude za tu dobu, ale do té doby což si myslím, že to, co jsem říkal, tak vlastně jako platí.

Budu rád, když se se mnou podělíte o vaše názory, ať už do komentáře, nebo do naší Discord community AI s Rozumem. Tohle bylo ode mě všechno. Já se na vás budu těšit u dalšího dílu podcastu Coffee Break. Já se jmenuji Filip Oborník z projektu AI s Rozumem.

Díky moc, že jste se dívali a mějte se krásně.

Díky tomu, kam se posunul vibe coding a agentic engineering, si troufnu tvrdit jednu věc: kód je dneska levný. Nemyslím tím architekturu, hosting, bezpečnost nebo škálovatelnost — myslím samotné řádky kódu, které dřív psali draze placení programátoři. Vytvořit je dneska je levné.

A protože si tak relativně jednoduše navibekódíte nějaký software, vyvstává otázka: vyplatí se v době vibe codingu vůbec ještě platit za SaaS služby — Trello na to-do listy, Fakturoid na faktury a podobné? Nebo si to všechno spíchnu sám a ušetřím měsíční náklady?

Příklad: Fakturoid, nebo vlastní řešení?

Nedávno jsem před tímhle rozhodnutím stál. Prodloužit si předplatné Fakturoidu, nebo si fakturační nástroj navibekódit? Chvilku jsem měl to nutkání: „jasně, navibekóduju si to, bude to jednoduché." Technicky to opravdu nic složitého není. Ale pak jsem si poodstoupil — tohle je ten pocit, že můžu všechno, a tím pádem bych mohl i tohle.

A pak jsem se posadil a spočítal náklady. Bez toho ošálení, že si to udělám sám s AI. Fakturoid mě stojí nějakých 2,5 tisíce ročně — to je kolem 200 Kč měsíčně. Aby se mi vyplatilo ten nástroj nahradit, musel bych nad tím strávit hodinu, maximálně dvě, a měl bych návratnost za rok. Ve chvíli, kdy na tom strávím 3, 4, 5 hodin, už se mi to nevyplatí. A reálně by to zabralo víc.

Tohle je ROI — return on investment — a je to úplně základní poučka. Než si něco navibekóduji, mám se zamyslet, jestli mi to přinese kvalitní finanční výsledek. Často v té rovnici tu možnost rovnou vyloučím.

Software je skládačka, ne jen kód

Řekněme ale, že si spočítáte „vyplatí se mi to" a jdete do toho. Pak je tam ještě několik rozhodovacích pilířů — protože software je skládačka. Není to tak, že ho naprogramuji, je hotový, odložím ho a už se o něj nestarám. U drobné desktopové aplikace to tak možná je. U webovky ne:

  • Hosting. Levně = VPSka (virtuální server, kde aplikace běží), ale o tu se musíte starat vy. Dráž = stará se o to někdo jiný, ale náklady se sčítají. Takže neplatíte SaaS, ale platíte něco jiného místo toho.
  • Databáze. Potřebujete data někam ukládat. Lovable (jeden z vibe coding nástrojů) má napojený Supabase, můžete si nasadit prakticky cokoliv. Samo o sobě jednoduché.
  • Zálohy. Citlivá data (a faktury citlivá jsou) nechcete mít rozházená všude. Potřebujete systém, který zálohuje databázi — třeba na Google Disk — abyste data mohli obnovit, kdyby se cokoliv stalo. Dá se to dnes jednoduše, ale buď za to platíte, nebo si musíte vymyslet to celé flow. Tak jako tak malá investice.
  • Bezpečnost. Nechcete, aby se vám tam někdo naboural, aby data unikla. Potřebujete autentizaci (Supabase to má integrované). Není to nic zásadního, ale je tam malý overhead.
  • Opravy chyb. Něco nefunguje správně, něco se špatně zapíše — vy (v kombinaci s agentem) to musíte opravit, vydat novou verzi, řešit ty serandičky.
  • Nové funkce. Vy nebo vaši lidé zjistíte, že byste tam chtěli rozšíření. A váš vibekódovaný projekt začne růst na síle.

Tohle u nových funkcí je trochu polovičatý argument — když si koupíte SaaS, máte krabicové řešení a rozšíření prostě nedostanete, nebo si počkáte. Ale podstatné je: u SaaSu někdo mentálně řeší vylepšování toho produktu za vás. Nejste to vy, kdo se tomu musí věnovat.

Třetí kritérium — a nejdůležitější: mentální zátěž

Když to shrnu: první jsou peníze (vyplatí se to finančně?), druhé čas (nelze počítat jen „dám do toho X hodin" — těch X hodin jsem nemohl věnovat svému byznysu; je tam náklad mého času i ušlý zisk). A třetí věc — paradoxně nejhůř vyčíslitelná, ale za mě nejdůležitější — je mentální zátěž.

Každý má tu hranici jinde. Já v rámci svého byznysu řeším bambilion věcí a často z toho mám hlavu jak balón. A když si k tomu přiberu ještě hloupý software na vystavování faktur — nebo, jak jsem skutečně udělal, vlastní timetracking, aby si lidé, co dělají třeba střih, mohli vykazovat hodiny — tak ta zátěž, že za to musíte nést odpovědnost a myslet na to, nepomáhá. U toho timetrackingu když se zpětně podívám: byl to super projektík na vibe coding, užil jsem si to, ale nebyla to úplně potřebná investice — vešli jsme se do bezplatného plánu existujícího nástroje. Stalo se, funguje to. Ale ta mentální zátěž tam zůstala.

Já bych si každý den vyškrábal nějakou hodinku navíc — ale mentálně už to nezvládnu. Povaha té práce se hodně změnila: často řeším věci s AI agenty, takže já jsem ten, kdo rozhoduje, dělá architektonické návrhy, přemýšlí nad bigger picture — a exekuci udělá agent. Jenže tyhle kognitivně náročné úkoly mě vyčerpávají. A tím pádem si nechci přidávat další zátěž, která mi to stěžuje. Proč si vlastně platím za SaaS? Kupuji si zpátky svoji mentální kapacitu.

Kdy vibe coding naopak smysl dává

Tohle není argument proti vibe codingu. Existují situace, kdy vlastní řešení dává obrovský smysl:

  • Žádný SaaS vám nedá tu flexibilitu, kterou potřebujete — a ty workflows jsou součástí core vašeho byznysu, takže optimalizace přinese velkou návratnost, spokojenost lidí, efektivitu. Pokud je to core věc, dává to smysl. Fakturace core věc žádného byznysu není — je to nutné zlo, formalita po odvedené práci. Proto jsem ji uváděl jako příklad SaaSu, který nahrazovat nemá smysl.
  • Chcete to do budoucna vylepšovat — máte velké představy, jak ten software ohýbat, aby sloužil vám. Zase: core business.
  • Existující SaaS je váš bottleneck v AI workflow — třeba není AI-ready a brzdí vás. Tam vibekódovaný prototyp nebo celé řešení může pomoct.
  • Chcete se víc ponořit do AI agentního vývoje — být na cutting edge. Nejsilnější síla AI je dnes vidět právě v programování; nástroje pro programátory jsou na nejvyšší úrovni ze všech odvětví (firmy je vyvíjejí, mají programátory, programy se dají testovat, je tam deterministický výsledek). Naučí vás to hodně.
  • Je to jednoduchá nebo jednorázová věc — vizualizace dat, interpretace dat, kde řešíte jen frontend. Interní nástroj, landing page. To nemá smysl dělat jinak.

Rozhodovací rámec ve zkratce

  1. ROI — vyplatí se to finančně? Počítej i s pravidlem 80/20: 80 % funkcionality navibekóduješ za 20 % času, zbývajících 80 % času ti sežere doladění zbývajících 20 %. Pravděpodobně to bude trvat déle, než si myslíš.
  2. Pracovní i mentální zátěž — musíš to udržovat, platit hosting, zálohovat databázi, opravovat chyby, přidávat funkce. A myslet na to.
  3. Pokud to není core business a to přizpůsobení na míru nepřináší zásadní přidanou hodnotu (typicky fakturace) — nech to být.

A pozor na ještě jednu věc: čistě vibekódované apky bez technického přesahu mají tendenci se časem zhoršovat — architektura není kvalitní. Pokud systém nemá velký potenciál růst, navibekóduj ho. Pokud potenciál má, udělej proof-of-concept a pak ho předej dál k agentic engineeringu — kde se už řeší architektura. (O té škále od vibe codingu k agentic engineeringu jsem psal samostatně.)

Tip na závěr: u custom řešení dělej radši malé jednoúčelové nezávislé aplikace než jeden velký monolit — je to víc věcí na údržbu, ale architektonicky jednodušší a agent si s tím poradí líp.

Tohle platí teď, v březnu 2026. Jak to bude za rok, si netroufám odhadovat. Možná úplně jinak.


Vychází z Past vibe codingu – software není jen o kódu. Kdy má SaaS stále smysl? na YouTube kanálu AI s rozumem.